Název obce Valštejn souvisí se jménem slavného českého šlechtického rodu Valdštejnů. Ačkoliv v dnešním názvu chybí písmeno „d“, nemusí se jednat o historický omyl. Pro rod Valdštejnů se totiž v zahraniční literatuře užívá také jméno „Wallenstein“. I v dnešní době se však stane, že někdo mluví o naší obci jako o Valdštejnu a dokonce se této nepřesnosti občas dopustí i autoři knih a mapových podkladů.
Valštejn ovšem nebyl vždy jen Valštejnem. Historické lexikony obcí nehovoří jednotně, takže variant českých, německých a českoněmeckých názvů bylo opravdu velmi mnoho. Tak například v roce 1869 se uvádí název Waldstein, v roce 1880 pak název Walštein. Na přelomu 19. a 20. století hovoří lexikony o Wallsteinu a v pozdějších letech pak již o Valštejnu.
Zajímavé česko-německé mutace vznikaly pro části Velkého a Malého Valštejna. V 19. století se uvádí kombinace Velký a Malý Waldstein, následně jsou v lexikonech zmíněny Gross-Wallstein a Klein-Wallstein, později dokonce psány bez pomlčky Grosswallstein a Kleinwallstein.
Ještě kurióznější varianty najdeme v Místopisném rejstříku obcí Českého Slezska a Severní Moravy. V letech 1850-1893 je zde uveden Velký Valdštýn a také alternativa Vallstein. Zajímavý údaj pochází z roku 1735, kdy je Velký Valštejn označen jako Alt Wallstein (Starý Valštejn) a Malý Valštejn označen jako Neu Wallstein (Nový Valštejn) – to zřejmě souviselo se vznikem Malého Valštejna, který je datován na konec 17. století. V seznamu lze pak bez datace najít název Velký Waldštýn a Malý Waldštýn.
Další „odrůdy“ názvu Valštejna lze dohledat v mapách. V mapě Moravy Cónvense a Mortiera z roku 1742 se píše Walstein, v Místopisné mapě Moravy a Slezska z roku 1929 pak Valštein. Topografická mapa v systému S-1952 v měříku 1:25 000 uvádí dokonce ještě v polovině 20. století Velký Valdštejn.
Jistý K. J. Starošitnický popsal v Opavském týdeníku z roku 1887 svou cestu přes Malý a Velký Valštejn do Hynčic. V reportáži o něm hovoří jako o Valštýnu či Wallensteinu.
Část obce Ztracená Voda tolik alternativ neměla, v češtině je známa pouze jedna dodnes používaná podoba. Německy se označovala Verlorenwasser, z roku 1689 se uvádí označení Verlohrnwasser. Asi nejzajímavější název pochází z doby kolem roku 1720 – Verlohrene Wisch, někde psáno také Verlohrne Wiesch.
Může se zdát neuvěřitelné, že tak malá osada jakou Valštejn je, měla v minulosti tolik více či méně odlišných variant názvů. Ale právě možná v tom je ten problém. Uvědomíme-li si, že staré místopisy, lexikony a mapy vznikaly v době, kdy přístup k informačním zdrojům byl oproti dnešní době velmi omezený, pak k odlišnostem prostě docházet muselo. Informací o velkých městech bylo určitě více, než o podhorských vesničkách. Svůj podíl na tom zřejmě má také skutečnost, že Krnovsko bylo dlouho národnostně smíšené území a jeho etnický obraz se po druhé světové válce od základů změnil.
Robert Kořínek
