Kraví Hora (německy Kühberg nebo Kuhberg) náležela k obci Jindřichov (Hennersdorf). S Valštejnem však měla velice úzké spojení, takže obyvatelé Kraví Hory byli částečně začleněni do společenského života Valštejňanů.
Vznik Kraví Hory se datuje k roku 1808. Tehdejší statkář Emanuel, svobodný pán z Bartensteinu, potřeboval pro své plány větší množství mýtin v tehdy vysoce zalesněné krajině. Proto každému, kdo se zde hodlal usídlit, pronajal místo o rozloze 3 jiter a 400 sáhů, což je přibližně 1,87 ha.
V roce 1890 bylo v osadě Kraví Hora evidováno 12 budov, v nichž žilo 65 obyvatel. Stejný počet budov (včetně školy) je patrný i z ručně kreslené mapy Waltera Wolfa zachycující situaci těsně před odsunem původního obyvatelstva.
Od Malého Valštejnu se Kraví Hora nacházela přibližně 600 metrů severozápadně, dojít do ní se dalo po polní cestě. Osada byla dále spojena cestou se Ztracenou Vodou a pochopitelně s Jindřichovem.
Osada dnes již neexistuje a z historických leteckých map se zdá, že již v roce 1955 byla téměř všechna stavení zbourána. Zajímavostí je, že všechny budovy v osadě se nacházely na levé straně od místní komunikace (při pohledu směrem k Jindřichovu).
Místní škola byla postavena roku 1878 a navštěvovalo ji maximálně 13 žáků. Nechal jí postavit baron Klein z Wiesenbergu (Loučná nad Desnou). Od roku 1938 pak zdejší děti navštěvovaly školu ve Valštejně. Obyvatelé Kraví Hory také chodili do valštejnského kostela sv. Františka Xaverského.
Hned v prvním domě od Malého Valštejnu se nacházel hostinec s tanečním sálem a s prodejnou tabáku (č. 330). K dobré zábavě zde přispíval kulečník a hudební automat, zvaný také „Werkel“. Starší panstvo si pochutnávalo mimo jiné na pivu, žitné a kávě. Hostinec byl přes týden převážně navštěvován místními, pouze o víkendu sem zavítali výletníci. Z Kraví Hory byl nádherný pohled daleko do krajiny a tak se často stávala cílovým místem turistů.
V Kraví Hoře byla dále hájovna (č. 256), Vilémův pramen (Wilhelms quelle) a zvonička (Glockenturm) – jako jediná umístěna na pravé straně od komunikace.
Ze zaniklé osady zůstaly do dnešních dní pouze zbory původních stavení. Kromě kamenných obvodových zdí je možno nalézt zbytky potrubí a kamenný portál Vilémova pramene s letopočtem 1927, betonová schodiště (např. u hostince či školy), znatelný je rovněž kamenný základ u zvoničky.
Robert Kořínek
