Po odsunu německého obyvatelstva z území Československa byl zahájen proces osídlování vysídlených oblastí. Rovněž Valštejn a Ztracená Voda měly být zalidněny a počítalo se zde s dalším rozvojem zemědělství a lesnictví.
V letech 1947-1948 probíhala jednání a místní šetření mezi Oblastním horským pastevním družstvem Olomouc a Státními lesy a statky. Výsledkem byl protokol ze dne 13. listopadu 1948, podle něhož měla být část území zalesněna a část využita pro potřeby zemědělské výroby. Hlavním bodem sporu byly obytné budovy, na něž si obě strany činily nároky, a to z důvodu plánovaného ubytování pro své budoucí zaměstnance. V té době se počítalo jak s osídlením obou Valštejnů, tak se Ztracenou Vodou.
V roce 1949 vznikl národní podnik Československé státní statky. V Albrechticích to byl Státní statek Albrechtice u Krnova, n.p., pod který zdejší zemědělství připadlo. O rok později pak vzniklo místní Jednotné zemědělské družstvo s 28 členy, což byla další forma pojetí tehdejšího vývoje zemědělství. Zatímco JZD zaniklo již v roce 1963, státní statky setrvaly až do roku 1989.
V roce 1950 byla zahájena celá řada adaptací zdejších budov k obývání nebo k ustájení skotu a ovcí. Adaptována na ovčín byla kupříkladu stodola u tehdejších stavení Valštejn č.p. 12 a 18, došlo také k přestavbě hospodářské budovy na salaš pro hovězí dobytek na Malém Valštejně. Pro bydlení zaměstnanců státních statků byly přestavěny domy č.p. 12, 47, 51, 61, 72 nebo 82, valštejnská fara byla přeměněna částečně na bydlení a částečně jako kancelář. Většina adaptací budov k bydlení však neproběhla podle plánů, dostatečně nebyla řešena zejména potřebná dodávka pitné vody a následný odvod splaškových vod a odpadů z WC.
Z roku 1956 se dochovaly dvě zpráva, které uvádí, že „na Valštejně je 34 bytových jednotek, které jsou obsazeny zaměstnanci statků a 12 jednotek potřebuje úpravy. 60 bytových jednotek je obsazeno přestárlými Řeky, kteří na statcích nepracují. O postavení domku není zatím zájem. Závodní kuchyně není zřízena, bylo by ji však možno zřídit v budově bývalého hostince. Školka ani jesle v místě nejsou a je tu nutnost je zřídit. Většinou řecké děti, kterých je kolem 120. Brigádníky je možno ubytovat v budově bývalé školy.“ Další zpráva uvádí, že „farma Valštejn obhospodařuje celkem 460 ha půdy zemědělské, z toho 170 ha půdy orné. Celkem se chová 150 ks skotu, z toho 60 ks dojnic. Ovcí je 700 ks (500 ks dojnic), koní 14 ks“.
Jelikož na Valštejně a Ztracené Vodě nebyly vhodné stájové prostory (dobytek byl po částech ustájen v jednotlivých usedlostech a ve starých stodolách, bez přístupu světla a možnosti větrání), vznikl v roce 1957 investiční úkol na vybudování zcela nové farmy Valštejn. Investorem měl být Státní statek Město Albrechtice, projekt vypracoval Agroprojekt Praha. Valštejn je v popisu záměru charakterizován jako „horské hospodářství – v rostlinné výrobě převládá směr bramborářsko-ovesný se lnem, ve výrobě živočišné pak chov zdravých stád dojnic a skotu, doplněných chovem vlnařsko-mléčných ovcí“. Realizace výstavby měla proběhnout v letech 1957-1958.
A projekt to byl vskutku poměrně ambiciózní, počítalo se s výstavbou hned tří částí. Vlevo od silnice z Hynčic do Valštejnu před křižovatkou na Ztracenou Vodu se plánovalo oddělení s hospodářským dvorem a mechanizačním střediskem. Situování objektů oddělení bylo navrženo podél cesty a potoka, stáj pro hovězí dobytek výše po svahu, aby se dobytek vyháněl přímo na přilehlé pastviny. Druhá část měla být vybudována vpravo od cesty Valštejn – Ztracená Voda asi 400 metrů od rozcestí. Jednalo se o dva ovčíny pro matky. Dislokace ovčínu byla z toho důvodu, aby nebyly jednak v bezprostřední blízkosti hovězích stájí, jednak aby byly situovány u ovčích pastvin. A třetí částí měly být ovčín pro ročky a letní salaš na Malém Valštejně v prostoru zastavěné části osady. Cílem bylo využít zdejší pastviny, které jsou jinak hůře přístupné. Výběr tohoto území byl navržen proto, že na celém katastru bylo těžké nalézt staveniště vhodné pro stavbu většího dvora a dále z důvodu, aby orná půda na Malém Valštejně (přibližně 70 ha) mohla být vyhnojena.
Farma měla pojmout 80 dojnic, 100 ks mladého dobytka, 500 ks ovcí-matek. Realizována měla být administrativní budova se sociálním zařízením pro oddělení i farmu, vodovod pro oddělení i farmu, oddělení s agrotechnickým a mechanizačním střediskem a hospodářským dvorem, salaše pro 50 ks skotu a ovčín pro 200 ks ročků s příslušenstvím. Rostlinná výroba byla v této souvislosti plánovaná tak, aby byla zajištěna vlastní krmivová základna až na zrniny (jetelotráva, žito ozimé, luskové obilniny, len, ječmen, krmná řepa, oves, brambory a další). Produkce hovězího masa měla stoupnout trojnásobně, telecího masa o jednu polovinu, mléka skoro dvojnásobně. Mělo se přijmout 54 nových stálých zaměstnanců + 10 zaměstnanců na letní výpomoc. Nákupy se kromě jiného týkaly 4 traktorů a 14 koní. Vzhledem k tomu, že místní horské podnebí nedovolovalo denní odvoz hnoje, plánovala se vybudovat hnojiště na 500 tun hnoje. Chystala se výstavba garáží pro traktory a motocykl s boxem pro motorovou požární stříkačku, průjezdný přístřešek pro vlečky, vozy, rozmetadla hnojiv apod. Dále pak skladiště pro pohonné hmoty a mazadla s čerpací stanicí na 5 tis. litrů nafty, skladovací prostory pro krmiva, osiva a hnojiva, požární nádrže. Počítalo se se spotřebou 3 186 tun krmiv pro všechna zvířata ročně a 34 500 litrů vody denně. Rovněž mělo dojít k obnově a otevření školy. Projektové náklady na výstavbu farmy činily 2,86 mil. Kč, k tomu se ještě plánovaly adaptace zdejších budov na bydlení a výstavba zcela nových bytových jednotek za 1,63 mil. Kč. Valštejn mohl dnes vypadat možná výrazně jinak. Projekt se však nakonec nerealizoval.
Chov skotu a ovcí však pokračoval na Valštejně i nadále a vlastně trvá až do dnešních dní, byť v jiné podobě. Na počátku devadesátých let 20. století zanikl ovčín pod tzv. statkovou chatou a následně byl také zbourán kravín, který vznikl další přestavbou budov patřící k Valštejnu č.p. 12. Jedinou dochovanou stavbou (a stále využívanou) je kravín zvaný „experiment“, kde jsou dnes přes zimní období ustájeny krávy, pasoucí se jinak celoročně na zdejších pastvinách.
A na závěr zajímavá informace z roku 1960. Pod patronací Československých státních statků bylo v té době na Valštejně chováno 74 včelstvev, přičemž zdejší včelaři spadali pod Základní včelařskou organizaci Jindřichov.
Robert Kořínek
