Valštejnský kostel sv. Františka Xaverského byl postaven v roce 1794. Pravděpodobně první zvon získal do své věže v roce 1801.
Bronzový zvon odlil opavský zvonař František Stanke. Má průměr věnce 72 cm, výšku včetně uch přibližně 66 cm a hmotnost 210 kg. Zvon má korunu s šesti uchy, zdobenými maskaróny. Příklop zvonu člení 7 plastických linek. Jeho čepec pokrývá jednořádkový nápis kapitálou mezi dvěma zdvojenými plastickými linkami, uvozený reliéfem ruky:
DEFVNCTO PLORAT NECNON MALA FVLMINA PELLIT CONVOCAT ET VIVOS DVLCE REPVLSAT AVE
což v češtině znamená
„Oplakává mrtvé, také odráží zlé blesky, svolává živé a sladce odbíjí AVE“
Krk zvonu zdobí přibližně 22 cm vysoký reliéf sv. Františka Xaverského. Na přechodu k věnci obíhá 7 plastických linek. Věnec člení jednořádkový nápis kapitálou mezi dvěma zdvojenými plastickými linkami, uvozený opět reliéfem ukazující ruky:
HAEC CAMPANA A FRANCISCO STANKE OPPAVIAE REFVSA EST 1801
což v češtině znamená
„Tento zvon vyrobil František Stanke z Opavy roku 1801“
Osud zvonu, podobně jako osudy celé řady dalších, ovlivnila rekvizice v průběhu druhé světové války. V té době byly zvony evidovány a sbírány pro roztavení v hutích a k následnému použití při výrobě zbrojního arzenálu. Rekvizice zvonu proběhla 9. února 1942 a protokol byl sepsán 28. března v Krnově. V té době byl však už zvon poměrně vzácný a tak byl během rekvizice označen písmenem B – což znamenalo, že se jedná o zvon určité umělecké hodnoty a ačkoliv byl sundán a odvezen, byl zatím ponechán v záloze. Naštěstí nakonec neskončil roztavený v peci (na rozdíl od zvonu z roku 1924, který visel ve věži požární zbrojnice, byl označen písmenem A, a tudíž byl jeho osud zpečetěn), přežil válku a mohl i nadále sloužit svému poslání. To už však nikoliv na Valštejně.
Zvon byl po válce umístěn ve věži Poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně (při pohledu čelem ke kostelu ve věži levé). Zde byl užíván až do roku 1998, kdy byl jako puklý a nefunkční sundán a uložen na podlaze zvonového patra. Zvon je Národním památkovým ústavem ČR evidován jako movitá kulturní památka.
Robert Kořínek
